
Jak je důležité kontrolovati datovku
Datové schránky mají v ČR již více než 15letou tradici a v současné době patří k neodmyslitelné součásti nejen podnikatelského života. V dnešním článku uvedeme pár důvodů, proč byste si měli datovku, pokud ji máte, alespoň jednou za čas zkontrolovat.
Způsoby doručování
Na úvod považujeme za klíčové stručně vysvětlit tzv. doručování do vlastních rukou. Zákon pro tento typ doručování upravuje zvláštní pravidla, jejichž cílem je zesílení pravděpodobnosti, že následky spojené s určitou listinou nenastanou v případě, že se ta která osoba s danou listinou neseznámí (např. aby se nestal platební rozkaz vykonatelným bez toho, že by se s ním měl povinný možnost dříve seznámit). Oproti „běžnému“ doručování je tak doručování do vlastních rukou spojeno s důležitějšími listinami.
Takovými listinami mohou být např. rozsudek, platební rozkaz nebo kvalifikovaná výzva. Posledním dvěma zmíněným, tj. platebnímu rozkazu a kvalifikované výzvě zákon dokonce přikládá takovou důležitost, že není možné jejich náhradní doručení.
Zde ovšem přichází kámen úrazu. Jako každé pravidlo, i toto má totiž svou výjimku, když náhradní doručení bývá možné v případě doručování prostřednictvím datovky.
Jak funguje doručování prostřednictvím datovky?
Za normálních okolností je listina doručená momentem přihlášení se do datovky. Pokud je tedy listina do datovky dodána v pondělí a vy se do ni přihlásíte až ve středu, je tato považována za doručenou právě ve středu (tj. v den přihlášení).
Pokud se ovšem po delší dobu do datovky nepřihlásíte, nastává tzv. fikce doručení a listina je považována za doručenou 10. dnem po dni, kdy byla listina do datovky dodána.
Dále si na konkrétních případech nastíníme, jak může doručení do datovky pomocí fikce doručení probíhat a jaké může mít konkrétní dopady.
Kvalifikovaná výzva
Soud může v určitých případech zaslat žalované straně tzv. kvalifikovanou výzvu. Pokud na ni žalovaný ve lhůtě nereaguje, je soud následně povinen vydat rozsudek pro uznání – tím v zásadě vyhoví žalobci bez dalšího.
Představme si situaci, že je vám jako žalovanému doručena kvalifikovaná výzva 1. února. Pokud by vám byla doručována v „klasické“ listinné podobě, nebyla by vám výzva doručena do té doby, než byste si ji skutečně převzali.
Jinak tomu ale je v případě doručování prostřednictvím datovky. Pokud byste se do ni přihlásili 3 dny po dodání zprávy, tedy 4. února, byla by listina doručena právě 4. února. Pokud byste se do ni ovšem přihlásili až v průběhu března, byla by listina považována za doručenou již 10. dnem po dni dodání, tedy 11. února.
Již 12. února by tak začala běžet lhůta k vyjádření, po jejímž uplynutí by soud musel vydat rozsudek ve prospěch žalobce (viz výše). V případě dlouhého otálení tak můžete prohrát soud, aniž byste se o něm vůbec dověděli (a to i v případě, že by právo leželo na vaší straně).
Platební rozkaz
Platební rozkaz, lidově plaťák, funguje na velmi podobném principu. Základní rozdíl spočívá v zásadně kratší lhůtě. Zatímco lhůta pro vyjádření se ke kvalifikované výzvě bývá v naprosté většině případů 30denní, lhůta pro podání odporu proti plaťáku je zásadně 15denní. Pokud tedy odjedete na dovolenou a nezajistíte si přístup do datovky (nebo např. nepověříte někoho, aby toto činil za vás), může se při shodě okolností stát, že se po měsíci vrátíte domů a vedle psa na vás bude čekat též exekutor.
K platebnímu rozkazu, popř. k elektronickému platebnímu rozkazu více zde.
Závěrem
Výše jsme na konkrétních příkladech nastínili, z jakého důvodu je velmi důležité kontrolovat si datovou schránku, a to čím častěji, tím lépe. Pokud vám přišla do datové schránky kvalifikovaná výzva, platební rozkaz, EPR či obdobná písemnost a nevíte si rady, popř. řešíte jakýkoli jiný právní problém, ozvěte se nám a společně vymyslíme postup ve věci.