Novela zákoníku práce: jak proměnila dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr?

Letošní rok přinesl zaměstnavatelům celou řadu změn v oblasti pracovního práva, a to v důsledku novely zákoníku práce. Větší část této novely nabyla účinnosti již 1. 10. 2023. Zbytek změn pak nabude účinnosti 1. 1. 2024 a následně 1. 7. 2024. Legislativní změny se výrazně dotýkají i dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (DPP a DPČ), které mají být přiblíženy standardnímu pracovnímu poměru. Jaké konkrétní změny v oblasti dohod novela přináší?

Právo na dovolenou

Asi nejdůležitější změnou týkající se dohod, je nárok zaměstnanců pracujících na dohodu na dovolenou. Právo na dovolenou u dohodářů je jednou z legislativních změn, které nabydou účinnosti až 1. ledna 2024.

Zaměstnancům pracujícím na dohodu vzniká nárok na dovolenou za stejných podmínek jako zaměstnancům v pracovním poměru. Stejnými pravidly jako u zaměstnanců pracujících v poměru se řídí i výměra dovolené. Dovolená bude vyměřena na základě fiktivní týdenní pracovní doby v délce 20 hodin týdně.

Aby zaměstnanci pracujícímu na dohodu vznikl nárok na dovolenou, musí v kalendářním roce za nepřetržitého trvání pracovněprávního vztahu odpracovat alespoň 4násobek zákonem stanovené fiktivní pracovní doby, tedy 80 hodin. Pracovněprávní vztah musí dále nepřetržitě trvat v daném kalendářním roce minimálně 4 týdny, tedy 28 kalendářních dní. V případě, že zaměstnanec své právo na dovolenou neuplatní za trvání pracovněprávního vztahu, musí mu být při jeho ukončení proplacena náhradou formou odměny ve výši průměrného výdělku.

Rozvržení pracovní doby

Novela zákoníku práce přináší zaměstnavateli povinnost předem rozvrhnout zaměstnanci pracovní dobu. S rozvrhem pracovní doby pak musí zaměstnance důkladně seznámit a o případných změnách rozvrhu ho informovat nejpozději 3 dny před začátkem pracovní směny či období, na které je rozvrh vypracován. Obě strany se však mohou dohodnout na jiné době seznámení. Rozvrh práce musí být vypracován písemně.

Překážky v práci

Nově mají dohodáři nárok na pracovní volno v případě překážek v práci na straně zaměstnance (tedy např. svatba, pohřeb, návštěva lékaře) a také v případě překážek z důvodu obecného zájmu (např. darování krve či výkonu veřejné funkce – např. člena zastupitelstva územního samosprávného celku).

Na rozdíl od zaměstnance zaměstnaného v pracovním poměru, pracovní volno z důvodu překážek v práci nezakládá dohodáři nárok na odměnu.

Nárok na příplatky

Dohodářům nově náleží příplatky či jiné kompenzace práci za svátek, v noci, ve ztíženém pracovním prostředí či o víkendu. Nárok na příplatky vzniká dohodářům obdobným způsobem jako zaměstnancům pracujícím na pracovní poměr.

Náhrada nákladů vzniklých zaměstnanci při práci na dálku

V případě, že zaměstnanec pracující na dohodu vykonává svou práci na dálku (např. formou home-office), může si se svým zaměstnavatelem sjednat poskytování náhrad. Poskytování náhrad funguje na stejném principu jako v případě náhrad při pracovní cestě. Nárok na tyto náhrady však nevzniká dohodáři ze zákona automaticky, jejich poskytnutí by mělo být sjednáno písemně.

Nenároková žádost zaměstnance pracujícího na dohodu o zaměstnání v pracovním poměru

Zaměstnanec pracující na dohodu může nově požádat zaměstnavatele, aby byl zaměstnán v pracovním poměru. Aby mohl zaměstnanec o toto požádat, musí být zaměstnán na základě DPP či DPČ po dobu delší než 180 dní v období posledních 12 měsíců. Zaměstnavatel nemá povinnost této žádosti vyhovět. Pouze musí v případě nevyhovění žádosti zaměstnanci poskytnout do 1 měsíce písemnou odpověď na tuto žádost. Pokud tato povinnost nebude zaměstnavatelem dodržena, hrozí dle novely zákona o inspekci práce zaměstnavateli pokuta.

Odůvodnění výpovědi 

Pokud zaměstnavatel zaměstnanci pracujícímu na dohodu vypoví pracovní poměr, vzniká nově tomuto zaměstnanci právo požádat zaměstnavatele ve lhůtě 1 měsíce od doručení výpovědi o její odůvodnění. Z tohoto pak vyplývá povinnost zaměstnavatele bez zbytečného odkladu písemné odůvodnění výpovědi zaměstnanci poskytnout. Pokud tato povinnost nebude zaměstnavatelem dodržena, může mu hrozit pokuta až do výše 200 000 Kč, jak navrhuje novela chystaná zákona o inspekci práce.  V případě, že zaměstnavatel nedodrží tuto povinnost, jedná se o přestupek, za který dle novely zákona o inspekci práce může být zaměstnavateli uložena pokuta.

Pojištění u dohod o provedení práce (DPP)

Limit pro účast na pojištění u DPP bude s účinností od 1. července 2024 svázán s vývojem průměrné mzdy a jednotlivé DPP se začnou sčítat. Tato změna souvisí se snahou, aby byly dohody o provedení práce využívány především za účelem doplňkového či krátkodobého zaměstnání, nikoli jako hlavní zdroj příjmu.

V případě DPP tedy budou stanoveny dva limity pro vznik účasti na pojištění:

1. příjem z jedné DPP u jednoho zaměstnavatele dosahuje měsíčně výše 25 % průměrné mzdy, která bude v roce 2024 10.500 Kč; tento limit se týká i příjmu z několika DPP u jednoho zaměstnavatele, který dosahuje taktéž 25 % průměrné mzdy, tedy 10.500 Kč;
2. při souběhu více DPP u různých zaměstnavatelů je limit určen na 40 % průměrné mzdy, tedy 17.500 Kč v roce 2024.

Potřebujete pomoc s přípravou dokumentů týkajících se dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr či máte dotazy na toto téma? Neváhejte se na nás obrátit.

Pokud byste se chtěli dozvědět více, sledujte tento náš web, náš Facebook, Twitter (X) či LinkedIn.