Online dohled aneb Akt o digitálních službách (DSA) stručně a přehledně

Dne 17. 2. 2024 nabylo plné účinnosti nařízení o digitálních službách, jež upravuje digitální služby napříč celou EU, a jež má za cíl zajištění správného fungování jednotného trhu a dále zabezpečení online prostřední a práv uživatelů na něm se pohybujících.

Pravidla, která dosud platila pouze pro ty největší hráče v digitálních službách označené jako velmi velké online platformy, tj. platformy s více jak 45 miliony uživateli v EU (odpovídající 10 % obyvatelstva EU), se tak od 17. 2. 2024 aplikují i na ostatní poskytovatele digitálních služeb v EU.

Každý členský stát musí na základě nařízení jmenovat národního koordinátora digitálních služeb. V České republice bude koordinátorem Český telekomunikační úřad. Rolí koordinátora je dále koordinace uplatňování nařízení DSA na národní úrovni a evropské úrovni při spolupráci mezi národními orgány a Evropskou komisí.

Pravidla a povinnosti DSA

Nařízení stanovuje pravidla pro jednotlivé subjekty asymetricky, a to s ohledem nejen na povahu činnosti subjektů, ale také jejich velikost z hlediska příjemců jejich služeb. V praxi proto nařízení pro služby s větším společenským a ekonomickým dopadem stanovuje přísnější povinnosti a podmínky, které takové subjekty musí splňovat než u subjektů, u kterých je takový dopad podstatně nižší.

Aby byla úprava s ohledem na vývoj jednotlivých subjektů přiléhavá a na jednotlivé subjekty dopadaly pravidla odpovídající jejich velikosti, jsou poskytovatelé povinni alespoň každých 6 měsíců po 17. 2. 2024 zveřejňovat informace o průměrném měsíčním počtu aktivních příjemců jejich služby v rámci EU. Uvedená povinnost neplatí pouze pro tzv. mikropodniky (zaměstnávají méně jak 10 osob a roční obrat a/nebo bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 2 miliony €) a malé podniky (zaměstnávají méně než 50 osob a jejichž roční obrat a/nebo bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 10 €).

Z hlediska uživatelů je také podstatné, že nařízení dopadá na veškeré poskytovatele, kteří na vnitřním trhu EU působí. Pravidla nařízení se tedy ve stejném rozsahu uplatní na poskytovatele pocházející z EU, jakož i poskytovatele pocházející ze třetích zemí, tj. ze zemí mimo EU.

Níže uvádíme bližší vymezení některých práv a povinností ve vztahu k jednotlivým skupinám dotčených subjektů.

1. Poskytovatelé zprostředkovatelských služeb

Nařízení DSA se nejméně dotkne zprostředkovatelských služeb a jejich poskytovatelů, pro které zakotvuje zejména následující pravidla a povinnosti:

• zřízení jednotného kontaktního místa pro přímou komunikaci s dozorovými orgány a kontaktní místo pro uživatele;
• popsat ve svých podmínkách veškerá omezení při využívání daných zprostředkovatelských služeb (např. zásady moderování obsahu a dalších omezeních); 
• alespoň jednou ročně zveřejnit zprávu o veškerém moderování obsahu, které služba provedla v příslušném období.

2. Hostingové služby

Na poskytovatele hostingových služeb dopadají stejné povinnosti jako na všechny poskytovatele zprostředkovatelských služeb, a dále jsou povinni zejména:

• zavést mechanismus oznamování a přijímaní označovaný jako opatření „notice and action“, který umožní uživatelům nahlašovat obsah, který považují za nezákonný;
• reagovat na každé nahlášení nezákonného obsahu a v případě smazání příspěvku poskytnout uživateli, jehož příspěvek smazal, odůvodnění;
• informovat vnitrostátní donucovací nebo soudní orgány o všech informacích naznačujících podezření na trestný čin ohrožující život či bezpečnost osob.

3. Online platformy

Jedná se o holdingové služby, které veřejně šíří informace uživatelů. Komise, resp. nařízení kvalifikuje online platformy jako sociální sítě, online tržiště, obchody s aplikacemi, webové stránky o cestování a ubytování online, nebo webové stránky pro sdílení obsahu a platformy pro kolaborativní ekonomiku.

Platí, že na online platformy, resp. jejich provozovatele, dopadají všechny povinnosti výše uvedené a dále také povinnosti:

• zřízení interního systému pro vyřizování stížností, který umožní uživatelům odvolat se proti rozhodnutí platformy týkajícího se odstranění jejich obsahu;
• poskytnutí práva uživatelům na mimosoudní řešení sporů s online platformou prostřednictvím národního dozorového orgánu;
• zavedení opatření proti zneužití služby online platforem (např. pozastavení poskytování služeb uživatelům, kteří opakovaně nahrávají zjevně nezákonný obsah po předchozím upozornění);
• předkládat každoroční zprávy s informacemi o mimosoudním řešení sporů a pozastavených účtů;
• zákaz používat rozhraní, která manipulují schopnost uživatelů činit svobodná a informovaná rozhodnutí (tzv. "dark patterns");
• dodržovat pravidla transparentnosti v oblasti reklamy (informace uživatelům o tom, zda a proč je reklama cílená na ně, a kdo za ni platí, či zda je obsah sponzorován nebo propagován);
• zákaz cílit reklamu na nezletilé osoby, nebo na základě citlivých osobních údajů, jako je etnický původ, náboženství nebo sexuální orientace;
• zajištění vysoké úrovně soukromí, bezpečnosti a ochrany nezletilých osob.

4. Online tržiště

Online tržiště jsou online platformy, kterým nařízení kromě výše uvedených povinností ukládá také povinnosti:

• vyžadovat od profesionálních obchodníků kontaktní údaje a další informace za účelem možnosti prodeje na online tržišti;
• upravit rozhraní tak, aby obchodníci mohli snadno uvádět informace o výrobcích a službách;
• kontrolovat soulad výrobků a služeb s předpisy na základě veřejných databází;
• informovat spotřebitele, kteří zakoupili nelegální výrobky nebo služby.

5. Velmi velké online platformy

Nařízení DSA nejpřísněji upravuje povinnosti pro velmi velké online platformy a vyhledávače, mezi které patří i velmi velké online tržiště. Poskytovatelé těchto velmi velkých platforem musí vedle všech výše popsaných povinností dále zajistit zejména:

• posuzování a snižování rizik spojených se službami jimi poskytovaných služeb (bude podléhat nezávislým auditům);
• možnost využívání doporučovacího systému bez profilování, uchovávání archivu reklam a poskytování přístupu k datům pro koordinátora digitálních služeb, Komisi a výzkumným pracovníkům.
• mít v organizační struktuře oddělení pro zajištění souladu s pravidly DSA.
• uvádět v každoročních zprávách informace o lidských zdrojích věnovaných moderování obsahu pro každý úřední jazyk členských států EU, včetně jejich kvalifikace a jazykových znalostí;
• hradit Evropské komisi roční poplatek za dohled.

Dopad na obchodní podmínky

Nařízení DSA bude mít pro poskytovatel a jimi poskytované služby dopad také co do nutnosti upravit obchodní podmínky tím způsobem, že budou odpovídat novým pravidlům stanoveným v nařízení. V souladu s úpravami dle nařízení by uživatelům mělo být po přečtení obchodních podmínek vždy jasné:

• za jakých okolností a jakým způsobem může být omezen obsah uživatele;
• zásady, postupy, opatření a nástroje, které poskytovatel používá k moderaci obsahu;
• procesy rozhodování založené na algoritmech a lidském přezkumu;
• fungování interního systému pro vyřizování stížností;
• za jakých okolností a jakým způsobem může být uživateli omezeno poskytování služby;
• jak může uživatel ukončit používání služby.

Závěr

Nařízení DSA zavádí nová pravidla pro zajištění správného fungování jednotného trhu a zabezpečení online prostřední a práv uživatelů, kteří se na něm pohybují, přičemž dopadá na všechny poskytovatele digitálních služeb.

Pokud byste v oblasti poskytování digitálních služeb a nového nařízení DSA potřebovali poradit, neváhejte se na naši advokátní kancelář kdykoliv obrátit nebo sledujte tento náš web, náš LinkedIn, Twitter (X), či  Facebook.